Aleš a Plzeň

Doc.MUDr Přemysl Paichl

Některé plzeňské domy jsou dodnes velkou pokladnicí uměleckých děl jednoho z našich vpravdě národních umělců, malíře Mikoláše Alše (* 18. 11. 1852 v Miroticích, + 10. 7.1913 v Praze). Nebyla to však jen sgrafita, která spojovala Alše s Plzní v letech 1892 do 1905. V našem městě Aleš namaloval už v srpnu 1878 skicu plzeňského děvčete, zde zanechal v majetku plzeňských měšťanů více než 30 svých obrazů, tady uveřejnil mnoho reprodukcí svých obrázků v plzeňských novinách a dodnes se plzeňská galerii chlubí jeho kartony, které visí nejen v depozitáři, ale i na plzeňské radnici. Pojítkem mezi Alšem a Plzní nebyl jen architekt R. Stech, člen družiny českých architektů , kteří pod vedením arch. A. vytvářeli v Čechách českých renesanční sloh. Alše s Plzní spojovali i akademičtí malíři , jako byl Josef Bosáček, D.J. Krajíček, arch J. Farkač i jiní, kteří přetvářeli Alšovy kresby na kartonech ve sgrafita resp. ve ,fresky. Za zmínku stojí např. i Alšův fasádník Paur. Sám Aleš prý nevytvářel svá díla přímo na zdech, protože trpěl závratěmi a měl strach z výšek.

S Plzní ho spojovali i plzeňští lékaři Dr.Jaklin a Dr. Šel., kteří bojovali s jeho onemocněním růží a komplikujícím zánětem plic a mozku. S nimi se zde nejen uzdravoval, ale hrával s nimi i v karty -mariáš a filky. Na karty si Aleš i zde potrpěl , vždyť v té době sám namaloval národní „Matiční“ karty. Z plzeňské kulturní společnosti bychom mohli vzpomenout desítky Alšových přátel. Alšova práce v Plzni, zejména v roce 1893 , mu alespoň zčásti pomohla finančně zvládnout jeho bídu, zejména tedy v době, kdy sám byl nemocen, kdy mu zemřeli rodiče, jeho bratři i jeho dítě. Jeho přátelé zde mu pomáhali se vyrovnat i s rozladěním , když nedostal zadánu práci ve výzdobě pantheonu zemského muzea v Praze.

Plzeň Alše hostila i svým pivem , zejména v hostinci u Knoblochů a u Salcmanů, kde rád popíjel a a k plzeňskému pojídal ředkev. Jen málo chybělo a Aleš oslavil plzeňské pivo svými výtvory.v r. 1895 i v plzeňském pivovaru  „ uvnitř, kde se pivo vaří, i vně na kantině“. V Plzni Aleš též vystavoval své výtvory v Umělecké besedě. V západočeské metropoli dokonce nacházel inspiraci pro náměty z českých dějin, kde bychom to ani . Pro ztvárnění českého lva ji dokonce našel i v plzeňském v cirkuse.

Aleš jako turista

Aleš v Plzni nenavštěvoval jen její památky a rovy jejích slavných mrtvých, jako byl např. J.K.Tyl. Z našeho města podnikal časté turistické toulky po desítkách míst v jejím blízkém dokolí. Z jeho dopisů se dočteme o jeho výletech na zříceninu Lopata, do Plas, na tvrz Šebíkov, do údolí Střely, do Mladotic, do Mariánské Týnice, do Třemošné, na Hradiště, do Chrástu, do Oseka, do Dobřan i jinam. Z Plzně navštěvoval i vzdálená místa, např. jezdil do Klatov, Horažďovic, na Prácheň, Hydčic, Žichovic, na Rábí, do Švihova, do Vodňan, do Prachatic, do Husince, do Domažlic i jinam na Chodsko, na Šumavu, kde jako malíř hledal náměty pro své malby .

Mizející vzpomínky na Alše .

Na Alše v Plzni nelze vzpomínat jen prohlížením jeho dochovaných děl. Připomeňme si to, co z jeho práce již z jeho dědictví podlehlo zkáze. Něco z jeho kartonů se zničilo, dokonce sama sgrafita byla zničena., např.

-v Rokycanově třídě č. 87 na Letné , tehdy s adresou Lobzy 87, malovaná v r. 1897 na vile písmomalíře Frant. Rehwalda (Sv. Václav na koni, s královským praporcem, v pozadí kostelík na Řípu),

-na domě architekta Stecha na rohu Dvořákovy ulice č. 1 a Klatovské tř. 95 už neexistuje sgrafito Sv. Jiří z r. 1904, takže po Alšovi a malíři Bosáčkovi zde zbyla jen klečící princezna s modlícíma se rukama a s hradem v pozadí,

-na rohovém domě v Jagellonské ulici č. 15 a Petákovy ulice č. 1 je z valné části zničen cyklus Ludvíka Jagellonského ,

-na rohovém domě v Dominikánské ulici č. 12 a Malé ulici č. 1 už neexistuje sgrafito Sv. Václav, , Husita, Karel IV

-v Saské ulici č. 4 v r. 1898 vytvořený

-ozdobný vlys a obraz Krista s Marií. (Zobrazoval snětí Krista s kříže, Marie plačící, Ježíš zmučený a bez života),

-Čtyři roční doby (Jaro jako mladičké děvčátko, hlavu zdobí věnec z kvítí, Léto hlava ženy s květy měnícím se v plody, Podzim jako sladký obličej ženy s dozrávajícím vínem , Zima jako žena zahalená v kožešině s rolničkami na čepici)

-v Mostní ulici v Doudlevcích už neexistují sgrafita, která podle některých výřezů z Alšových kartonů vytvořil na svém domku Alšův fasádník Paur

Co se na zdech Plzně dochovalo

Program prohlídky zaměřme tedy hlavně na to, co si Plzeň ještě od Alše dodnes připomíná.Na úvod si vzpomeňme, jak Aleš pracoval. Moc skic si pro svou práci nepřipravoval. Často vytvořil jen malou skicu a pak hned maloval uhlem na balicí papír definitivní kresbu v měřítku 1:1. I v tom byly některé potíže, protože např. plzeňský druh uhle byl pro něj méně vhodný.Všechny čárové detaily propíchal a na jednotlivá barevná políčka připsal druh barvy. Vzniklými dírkami se do omítky vsakovala barva. Kresba se pak do omítky ryla (frýzy), což nejlépe se dělalo hodinovým pérem. Škrabání se dělo podle druhu sgrafita různým způsobem do čerstvé, zasychající nebo dokonce až do suché omítky. Samozřejmě jím vybraní akademičtí malíři nutně museli v některých detailech a barvách Alšovy kartony trochu přetvořit. Dnešní stav je ovlivněn i pozdějšími restauracemi. 

Za dnešní pozornost stojí zejména Alšova díla na domech z

Purkyňovy ulice 35, malovaná v r. 1893pro dům pekaře Plechatého, podle Alšových kartonů byla provedena malířem Bosáčkem

-Myslivectví (myslivec mířící na prchajícího jelena, dost poškozené í)

-Hospodářství (sváteční podvečer, mladý muž a žena v kroji, chaloupka, chlév, kůň, kravka, poletující ptáci, zahrady, sady)

-Malé lunety -stylizovaný karafiát, leknín na vodě, 4 labutě).

Jagellonské ul. 15 a Petákovy ul. 1 – silně poškozená sgrafita z r.1893 z cyklu o Ludvíku  Jagellonském , prováděná arch. J.Farkačem, zachovaná naštěstí na kartonech v Plzeňské galerii.

-Válka ( Na lunetě dívka ve zbroji kráčející do boje, , meč , zahnutý, turban a půlměsíc naznačující zemi půlměsíce, hořící pochodně války - poškozeno)

-Obrana ( Na lunetě obrana , podomácku oblečená dívka s hlásnou troubou zvěstující, že se válka blíží, aby lidé se bránili a zachránili svou zem)

-Mír ( Na lunetě Pax- mír pokojný , tichý , šťastný ? )

-Turci (Turečtí jezdci ve zbroji letí krajinou na východ do křesťanských zemí , v pravém rohu štít s tureckým půlměsícem – poškozeno)

-Křižáci (Král Ludvík svolává své voje ze země Uherské a České, jako Boží bojovníci si do znaku dávají kříž, nevedou útok, ale stojí na ochranu jako hráz - poškozeno)

-Král Ludvík (Na křižáckém tažení upadá král do bahna v bitvě u Moháče a zde nachází svoji smrt)- poškozeno)

-Marie Eliška (Bohatství v šatech mladé královny Elišky, v jejím srdci bolest a žal - poškozeno)

-Šašek krále Ludvíka ( Pláče česká země i králův šašek, česká koruna ztrácí svého dědice a českého následníka, mylně zde původně uveden místo 1526 rok 1525 , kdy sedá na osiřelý trůn Habsburk- poškozeno )

-Ludvíkův kůň ( Kůň bez pána ve slavnostním rouchu a s erby zemí, včetně českého lva, moravské orlice a slovenského kříže, jeho pán však se už nevrací- poškozeno)

Klatovská tř. 28 –dříve Ferdinandova čp. 969, pak Třída českých legionářů . Domy na Ferdinandově třídě a v Nerudově ulici původně patřily arch. Stechovi, fresky na nich vytvořil malíř Krajíček v r. 1894

-Dva barevní ptáci, údajně bažantí kohouti, v podstřešním ornamentu,

Klatovská tř. 30 -dříve Ferdinandova, pak Třída českých legionářů

-V Praze za Rudolfa II. (Na dvoře Rudolfova II se schází učená společnost učenců a vědátorů, hvězdářů . Středem obrazu není ale císař, ale učenec s modelem hvězdné oblohy a knihy jako symboly vědy)

-Návrat vystěhovalců (Se švédským vojskem vedeným Königsmarkem táhnou do Čech i mnozí Češi, aby viděli opět Hradčany )

-Vzkříšení národa (Ležící český lev s ranami na Bílé hoře v blízkosti památného letohrádku hvězda. K němu přilétá mladičký poslíček přinášející vonící lipovou ratolest jako naději a víru v budoucnost národa. Signováno M. Aleš 1894)

-Ornamentální výzdoba rostlinného charakteru a plody.

Nerudova ul. č. 2 – fresky podle Alšových kartonů namaloval akad. malíř Krajíček v r. 1894

-Přemysl Otakar II. u moře Baltického ( Král železný a král zlatý, Přemysl Otakar II. Jede na křižáckou výpravu na pomoc řádu německých rytířů až ke břehům Baltu. Ohromen velikostí moře sestupuje král s koně, jako by přišel do chrámu Páně)

-Císař Karel IV. zakládá pražské vysoké učení (Otec vlasti sedící na trůně zakládá v Praze univerzitu s pomocí svého přítele a rádce, Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa. Předává zakládací listinu profesorům vysokého učení)

-Jan Žižka z Trocnova ( Vůdce Jan Žižka na bílém koni se svým znakem bílého raka v červeném poli, před ním kněz nesoucí na rozštípí hostii a za ním se přesunují zamlklí Táboři se zbrojí jako Boží bojovníci)

Nerudova ul. 4 – Chodský dům, fresky podle Alšových kartonů vytvořil malíř. Krajíček v r. 1894

-Chodové na stráži se psem

-Chodská práva

-Ornamentální výzdoba (Rostlina, jablíčko, srdíčko lásky, znak Chodů s psí hlavou, věnec vavřínový, čakan , na věnci vedle čakanů letopočet 1695- poprava Jana Sladkého- Koziny, vpravo dekorační výplň s ornamentem ,rostlinná výzdoba , osmicípá růžice , velký žalud s dubovými listy, veverka louská oříšky, v levém rohu kukačka čili žežulka), les, svinutý pergamen s pečetí, chodská puška , křížek na přílbici jako znamení vydání katu, jako dekorační výplň mezi listy Kozinův chodský klobouk, rok 1695 a iniciála Alešova)

Nerudova ul. 6 – Nerudův dům I., Signoval.Aleš 1898, fresky vytvořil opět J.A. Krajíček. .

-Jan Roháč z Dubé ( Hrad Sion hoří, dole pod hradem stojí jízda s vůdcem na tmavém koni, starý Roháč s palcátem i jeho kůň jsou jako z kamene, poslední hejtman táborů, na štítě kalich ? )

-Rok 1620 ( 8. listopad 1620 , porážka bělohorská , všude kolem zpustošený kraj , zbylí jedou s ranami domů , ani koním není dobře , krákorání vran a havranů jako píseň pohřební )

-J.A.Komenský (Velký učitel a myslitel drží knihu a vykládá, učí, učení pro celý svět znázorněný globem, žáček v kroji)

-Mistr Jan Hus  (Klečící Mistr na klekátku v taláru univerzitních profesorů, zamyšleně hledí do dáli, neleká se ani pozdějších kostnických plamenů )

Nerudova ul. 8 - Nerudův dům- II., Signoval Aleš v r. 1897

-Pásmo Nerudových Obrazů z ciziny  ( uprostřed pěvecké varyto , na němž jako kdysi pěje básník Lumír na Vyšehradě své písně . Na strunách kvetou tři květy – víra, naděje, láska . Nad okny je naznačen zrod básníka 1834 i jeho konec s křížkem 1891)

-Pásová výzdoba se dvěma štíty, na nich trojúhelník- básnická značka Nerudova)

-Písně kosmické (S vyšehradských skal nad Vltavou shlíží Múza na český svět , na Hradčany , na hvězdné nebe , před Múzou je básnický Pegas, který vozí básníky na nebe, aby mohli pohlížet s výšin na svět , na celý lidský život)

-Výzdoba na Nerudově domě (Bohatá výzdoba ornamentální , Hvězda značí zrod Nerudova umění a jeho věčný život nesmrtelnosti, jako hvězd. Múza drží knihu s iniciálami J N , na knize je i Alešova značka A i vytvoření výzdoby r. 1897, Aleš A věnčí laurem Nerudu, od věnce nahoru a do stran se košatí větve a květy četných fejetonů a Malostranských povídek . Na větvích sedí moudré sovy, které v básníkově mysli pracují i v noci, nahoře se pne česká lípa svým ryze českým uměním)

Nerudova ul. 10

-Páni z Růže (Bohatý rod Vítkovců, pozdějších Rožmberků, pánů z Růže, železné rytíře s bohatou nádherou vítá mladý panoš , snad přijeli na kolbu s dřevci, výkvět jihočeského rytířstva, odkud pochází i Aleš)

-Jiří z Poděbrad se svými syny (Slavný průvod v čele s českým králem na Staroměstském náměstí před kostelem Týnským, za ním jeho synové Viktorin a Jindřich . Jiříkova moudrost je skryta v mírovém poselství k panovníkům Evropy)

-Prokop Holý a Jan Rokycana (Poselství kališníků v čele s Prokopem Holým, vojevůdcem obce Táborské, jede v čele českého poselství do Basileje. S ním jako v pozadí jede i biskup pod obojí Jan Rokycana.Jedou za ideou, jedou bojovat svým duchem za svobodu českého země)

-Zdobná výplň ( Maria, královna nebes , se modlí, snad ke knížecí české orlici, která je na stráži českého života )

Škodova ul. 29, dnes ulice Kardinála Berana č. 33, podle Alšových kartonů z r. 1894 ztvárnil malíř Krajíček

-Příchod Čechů ( Praotec Čech přivádí svůj lid na horu Říp, rukou ukazuje bohatou zemi a vzdálené hory . Lid si nese i své bůžky

-Svatý Prokop ( Poustevník Prokop v prostém mnišském šatu, utíkají se k němu i zvířata, za ním stojí jelen , jako ke svatému otci přichází k němu i český kníže Oldřich a sklání se před ním)

Tovární ul. 4 - První Alšova sgrafita v Plzni, z r. 1892 na Glásrově domě, dříve čp. 107. . Na nich jsou všechny volné plochy prokresleny černobíle, což dělá dojem renesančních paláců s kresleným kvádrováním. Sgrafito provedl dle kartonu arch. Jos Farkač

-Výzdoba domu v pásech s růžicemi, květy, plody, polověnci, stuhami.Nahoře dvě volavky jakoby z jižních Alšových let, pod hlavní římsou na rybníce plavou kachničky mezi vodními rostlinami , u oken rostou větvičky s květy , pod okenní římsou jsou dva kohouti mezi listy a květy

-Pás s plzeňským petrským trhem , ať už šlo o postní trh, či jánský neboli petrský, či bartolomějský nebo martinský.Z celého dalekého okolí sem se stahovali Alšovy postavičky děvčat s nůšemi, mladá sedláčci, dragouni z Dobřan nebo až z Klatov, zde se sepisovaly kupní smlouvy s pantáty v dlouhých kabátcích, prodávaly se zde kobyly až uherských pust nebo jen perníkové dobroty, mandle, turecký med , zde vyhrával i dudáček – vše se dochovalo nejen na zdech, ale i na kartonu původně v majetku umělecko-průmyslového muzea v Plzni)

Tovární ul. 6

-Výzdoba domu je podobná jako v č. 4, Nejvýše ve štítě jsou namalováni dva ptáci s roztaženými křídly s prohnutými krky, po obou stranách horního okna jsou dva pegasové, pod nimi jsou dva pásy lidových ornamentů , růžice, jablíčko, kvítek zvonku a listy na větvích.

-Sedlák a selka z plzeňského kraje , oba mezi okny, mladí a sršící zdravím..

-Dva pávi, stavějící na odiv svou krásu per, stáčející se k sobě jakoby v rozhovoru. Tovární ul. 8 Sgrafita z r. 1893

-Ornamentální pás (na hladině rybníka jsou zde volavky, které snad pocházejí z jižních Čech stejně jako Aleš. Orlové drží ve spárech ryby, dekorace je doplněna rostlinstvem.)

-Obléhání Plzně roku 1433 ( Bylo to za husitských válek, kdy se pokoušeli Husité Plzeň dobýt, nepodařilo se jim to. Prý na vině byly i pokleslé mravy a duch Husitů, nejen že už vyprchalo bojové jejich nadšení. Málo už pomáhaly porady. Na obraze objevíme i ukořistěného velblouda. Obraz rozdělen do několika skupin výjevů umně pospojovaných . Celek je pak snad jedním z nejkrásnějších obrazů Alšových. Střed obrazu tvoří silueta Plzně i s letopočtem 1433).

-Výzdoba domu ( zčásti opakuje dělení do kamenů, kresby vodního ptactva, listnaté větve, části zbroje

Kollárova ul. 16

-Výzdoba domu za rohem v Kollárově ulici je podobná jako v Tovární ulici i s ptáčky, kachničkami, součástmi zbroje a zbraní, jak to patřilo k době husitské.

-Obléhání Plzně - Tábor. ( Vojenský tábor před Plzní zamýšlí svrhnout habsburský rod s českého trůnu, proto Mansfeld i vévoda savojský chce pokořit Plzeň jako spojence

Habsburka. . Při stráži a čekání vojáčkové si krátí čas hraním v kostky na bubnu, dělo míří zatím na Plzeň

-Obléhání Plzně – Útok. ( Šik bojovníků vede mládeneček s pistolí, všechny snad vede touha prospět české zemi , i když na vrchním velení vojska není vidět, že by se velitelé nějak horlivě účastnili bojů. Nakonec u masných krámů prorazí do dobité Plzně. Aleš naznačuje, že jako vlastenec ani Plzni nepřál, když se spojila s nepřítelem země. Proto , aby nebyla mýlka, na důkaz toho připojuje i svou značku i letopočet vzniku práce v r. 1892).

Rohový dům Sedláčkovy a Solní ulice zdobený Alšovými malbami do obou ulic., s dekorativními výplněmi s draky . Dnešní stav je plný dodatečných změn . Původní fresky v r. 1894 ztvárnil akad. Malíř J.D.Králíček.

Sedláčkova ul. 31

-Bohatá ornamentální výplň z větviček a listů nad dolním okrajem oken pás se znaky mnoha řemesel

-Řeznický praporec se lvem ,širočinou a stuhami

-Mistr řezník se širočinou

Solní ul. 13

-Pekař v bílé čepici s točenkou, šiškou a pletencem , připsán zde rok 1894 i značka Alšova A Prý z piety, protože Alšův děd i praděd byli pekaři.

-Krejčí s nůžkami na štítě

-Sladovnický Blahobytně vyhlížející, rozšafný měšťan se sekerkou a sladovnickým štítem

- Švec - krasavec s baretem nastrojený, pravý to kavalír se štítem s třemi nohami v brnění a s ostruhami

-Kovář – není muže nad kováře, zejména u kovadliny a kladivem

Náměstí Republiky č. 36 – Dům bratří Auerů čp. 235 u Červeného srdce, jako fresky provedl podle Alšových kartonů v r. 1895 akad. Malíř J.V.Krajíček

-Pásy ornamentů – stylizované květy, pás se lvíčaty a orly, uprostřed Alšova zkratka A

-Dva čeští rytíři na koních , jak bájní předchůdci , kteří později přišli porazit Rakousko jako naši legionáři. mezi okny, nad nimi letopočet 1894.

Náměstí Republiky č. 4 – dům Kalserovy lékárny , dříve čp. 27, podle kartonů provedl D.J. Krajíček

- V ornamentech holčička a mladý hoch hledající v lese a na lukách léčivé rostliny, které se rozrostly do obrovských rozměrů léčivých sil. Hošík tu našel i hada, snad jako původce zla a nemocí, možná i symbol léčitelství )

Andělská ul. 31, novostavba kameníka Cingroše, vyzdobená malířem Bosáčkem v r. 1903

-Čeští svědci Svatý Václav a Sv. Jiří jedoucí na koni .,Kníže Václav v prostém šatě , bez koruny, s praporcem své země, Svatý Jiří v brnění , na koni s červeným křížem , jede vyvracet zlo z kořene.

-Svatováclavská orlice nad postavami českých světců. Nad orlicí nápis „ Nedej zahynouti nám i budoucím , Sv.Václave“.

-Panoš. Nalevo od Sv. Václava pod malou břízkou stojící, určený k službě knížete.Opírá se o znak s orlicí, je ve službách české země).

-Drak.( Po straně Sv. Jiří je drak, s nímž Sv. Jiří kdysi zápasil, představující obraz zla)

Literatura:

Eisenreich,F.F., Svoboda , E.: Mikoláš Aleš: Plzeňská sgrafita, Nákl. Učitelská radu v Plzni, 1932

Jehl,L.:Mikoláš Aleš v Plzni. Sdružení západočeských výtvarníků v Plzni, 1932

Jehl,I.: Pod Radyní, 1931

Kudrna, F.: Mladá Stráž, Český deník

Mikuláš Aleš v Plzni , Plzeňské listy, 12. 7. 1892

Paichl,  P.: Podzimní setkání turistů plzeňské oblasti dne 3.12. 1998 v 15,30 h. a 20.3. 2003 Schiebl,J.: Nástěnné malby v Plzni. Plzeňský obzor, 1901

Šnajdauf, A.: Ulice Nerudova v Plzni, Květy, 1902

Tyšler, B.: Fresky a sgrafita, ozdoby nejnovějších domů plzeňských (1895)